Philipp Jacob Rittler

Významný olomoucký kapelník středního baroka, Philipp Jacob Rittler, byl nebývale zběhlý skladatel, který komponoval moderními vyjadřovacími prostředky doby po vzoru svých slavných kolegů (Biber, Schmelzer). Rittler komponoval náročnou, virtuózní hudbu, která reflektovala vysokou úroveň hudebníků biskupského dvora, a sám byl podle všeho také výtečným houslistou. Vlastnil též pozoruhodnou sbírku nástrojů včetně mistrovských houslí, violy da gamba, dvojice klavichordů a pěti šalmajů. Jeho raná tvorba je spíše instrumentální a světská. Od roku 1675, kdy nastoupil jako kaplan na dvoře olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v Kroměříži, se pak zaměřil na církevní tvorbu. Rittlerova hudba se vyznačuje nápaditou orchestrací a náročnými sólovými party. Většina známého Rittlerova díla se dochovala právě díky kroměřížské sbírce biskupa Lichtenstein-Castelcorna. Jde o devětatřicet skladeb, které činí odhadem třetinu jeho hudebního odkazu. Vedle vysokých nároků na sólisty se vyznačují také nezvykle bohatým obsazením, místy až dvojnásobným, než bylo běžnou praxí – právě mezi ně patří i dnes uvedená Harmonia Genethliaca. V roce 1678 byl jmenován ředitelem kůru, čestným vikářem a sbormistrem katedrály svatého Václava v Olomouci. Tyto funkce zastával až do konce života. Jeho hudba kolovala po Habsburské říši – a sám Rittler sledoval širokou paletu inspirací a tehdejších evropských trendů – a dochovala se jí podstatná část. Z koncertní praxe nyní ovšem známe spíše jeho komorní či středně velký repertoár. Z tohoto pohledu vrhá provedení jeho obsazením velkolepých mší nové světlo na Rittlerovo kompoziční mistrovství.